Adaptogeny

Adaptogeny se v posledních letech objevují čím dál častěji v tématech kolem celkového wellbeingu – tedy v oblasti energie, soustředění, regenerace a psychické pohody. Nejde přitom o „zázračnou pilulku“, ale o skupinu látek (nejčastěji pocházejících z rostlin nebo hub), které se tradičně používají jako dlouhodobější podpora, když je organismus vystaven zvýšené zátěži. Největší smysl proto dávají v režimu, který už stojí na základech jako je kvalitní strava, pohyb, spánek a dostatku pravidelného odpočinku.

Co jsou to adaptogeny

Jedná se o látky, které pomáhají tělu lépe se vyrovnávat s různými typy zátěže. V praxi se o nich mluví jako o pomocnících pro adaptaci – jejich role má být spíše vyrovnávající než jednostranně stimulační. Adaptogeny se obvykle užívají dlouhodobě, nikoli jako krátkodobá pomoc.

Adaptogeny pro každého v zátěži

Klíčové je sledovat, jak často a jak dlouho vaše zátěž trvá. Krátkodobě může být stres užitečný a motivující. Pokud ale přetrvává dlouhodobě bez prostoru na regeneraci, začne se propisovat do energie, nálady, soustředění, spánku i trávení. Právě v takových obdobích lidé nejčastěji hledají šetrné způsoby, které pomohou posílit odolnost – a adaptogeny do této logiky dobře zapadají.

Jak adaptogeny „fungují“ podle původních kritérií

Pojem adaptogen se začal používat ve 20. století a postupně se vymezoval na základě souboru praktických kritérií. Historicky se uvádějí tři základní body: adaptogen by měl být při vhodném užívání považován za bezpečný i při dlouhodobém podávání. Měl by pomáhat tělu udržovat vnitřní rovnováhu (homeostázu) a jeho působení by nemělo narušovat přirozené regulační procesy – tedy neměl by organismus tlačit do extrému, ale spíše podporovat stabilitu napříč výkyvy.

V praxi se proto adaptogeny často spojují s tím, že mohou pomáhat podporovat přirozenou stresovou odpověď. Tělo má vlastní systém regulace zátěže (často se zmiňuje osa HPA – hypotalamus, hypofýza, nadledviny), který se aktivuje při náročných situacích a po jejich odeznění by se měl opět zklidnit. Pokud však zátěž trvá dlouho, může se projevit vyčerpáním, neklidem, horším spánkem, „mozkovou mlhou“ nebo kolísáním výkonu. Adaptogeny se v tomto kontextu berou jako dlouhodobější a šetrná podpora rovnováhy.

Které adaptogeny lidé znají nejčastěji

Mezi nejčastěji zmiňované adaptogeny patří například ashwagandha, ženšen, eleuterokok nebo maca. Každý má trochu jiný „charakter“, a proto se vyplatí vybírat podle toho, co chcete podpořit – klid a spánek, energii, soustředění nebo regeneraci. Pokud začínáte, obvykle dává smysl vybrat jednu bylinu, držet se pravidelnosti a teprve potom případně zvažovat kombinace.

Ashwagandha jako „klasika“ pro rovnováhu

Ashwagandha patří k nejznámějším bylinám ajurvédy a tradičně se používá již tisíce let. V moderním pojetí se často zmiňuje v souvislosti se stresem, psychickou pohodou a odolností. Jako typický adaptogen se popisuje tím, že může podporovat vyváženou stresovou odpověď, přispívat k udržení zdravé hladiny kortizolu a podporovat fyzickou i mentální výdrž v náročnějším období.

Jak s adaptogeny začít

Adaptogeny nejlépe fungují jako součást denní rutiny, například každé ráno při krátkém protažení. Nejlepšího efektu se typicky dosáhne současně s dostatkem spánku, vyváženou stravou – dostatkem bílkovin a vlákniny, pohybem (klidně jen svižná chůze) a krátkých pauz během dne.

• Začněte jednoduše: užívejte jeden adaptogen po dobu několika měsíců a porovnání změn. Nejde o okamžité řešení, účink se často projeví až po delší době.
• Sledujte denní dobu: některé adaptogeny se hodí spíše ráno, jiné spíš večer (podle cíle a citlivosti vašeho těla).
• Podpořte režim: bez spánku a regenerace se dlouhodobá zátěž kumuluje.